Autor: Martin Doubrava, Datum: 03. 4. 2020
Exekuce podle zahraničního rozsudku u českého soudu
Exekuční vymožení pohledávky či jiného práva, které je přiznáno rozhodnutím zahraničního soudu ( např. rozsudkem) skýtá několik komplikací, s jejichž řešením máme mnohaleté zkušenosti.
Z mnoha právních případů exekuce v České republice na základě cizozemského soudního rozhodnutí vyplývá potřeba právní pomoci advokátem v pro posouzení, jak dále vymáhat pohledávku, či jiný soudem přiznaný nárok.
V zásadě existují dvě možnosti, jak v zahraničí vydaný exekuční titul cizího soudu (rozsudek, platební rozkaz, dohodu uzavřenou před soudem či např. soudní určení nákladů), prosadit v České republice exekucí proti povinnému / dlužníkovi.
První varianta spočívá ve vydání evropského exekučního titulu, kterou považujeme za efektivnější vzhledem k tomu, že dlužník se o exekuci nedozví před jejím nařízením.
Druhou a pravděpodobně častější je možnost, že rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána automaticky, tj. aniž by bylo vyžadováno zvláštního řízení.
Návrh na prohlášení vykonatelnosti (a to již od 1.1.2013) bohužel časově předchází podání exekučního návrhu. Právně totiž platí, že dle ust. § 37 odst. 2 písm. b) zákona č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1.1.2013, může oprávněný podle zmíněného zákona podat exekuční návrh tehdy, má-li být exekuce vedena podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání.
Návrh na prohlášení vykonatelnosti je tedy zvláštním návrhem soudu před samotným exekučním řízením, když při jeho podání se postupuje národním právem členského státu výkonu (čl.40 odst. 1 nař. Brusel I). Návrh musí splňovat zákonem předepsanou formu ( dle §42 OSŘ + další náležitosti dle 79 odst. 1 OSŘ) a v návrhu musí být petitem uvedeno, že rozhodnutí ( konkrétně uvedené) se prohlašuje za vykonatelné na území České republiky“
K takovému návrhu se přikládají jako přílohy: Jedno vyhotovení cizího rozhodnutí, které splňuje předpoklady vyžadované pro prokázání jeho pravosti. Požadavky na jeho formu se řídí právem státu, který ho vydal, včetně náležitostí úřed. razítka, podpisů atd. ( Např.v Rakousku jsou písemná vyhotovení rozsudků všech soudů podepisována soudní kanceláří s poznámkou „za správnost vyhotovení“ bez otisku razítka. Je tedy třeba vždy zajistit nikoli elektronické vyhotovení listiny, ale jeho „papírovou“ podobu. Další náležitostí pravosti není doložka vykonatelnosti – pokud není na rozhodnutí vyznačena bývá dostatečně doložena již osvědčením o vykonatelnosti (čl. 54 nař. Brusel I) Samotné osvědčení soud vydává při použití obvyklého standardního vícejazyčného formuláře (Příloha V. nař. Brusel I) na žádost strany u soudu členského státu, ve kterém byl ex. titul vydán. Dále se přikládá zpravidla procesní plná moc a toto nepřímo vyplývá z čl. 56 nař. Brusel I.
Úřední překlad přiložených listin do českého jazyka není povinnou přílohou návrhu na prohlášení vykonatelnosti a z víceleté praxe vyplývá, že je téměř vždy českým soudem požadován. Soud ve státě výkonu – provedení exekuce takový překlad může od navrhovatele následně vyžádat (čl. 55 odst. 2 nař. Brusel I).
Vyšší ověření nebo apostila samotného ex. titulu, osvědčení, úřed. překladů ani plné moci se právně již nevyžaduje .
Návrh na prohlášení vykonatelnosti nepodléhá soudnímu poplatku.
Problémem však může být v řízení to, že z řízení o prohlášení vykonatelnosti v ČR při současném právním systému vyplývá, že povinný se o připravované exekucí v rámci řízení o prohlášení vykonatelnosti včas s předstihem dozví a je schopen včas se na budoucí exekuci připravit.
Dr. Martin Doubrava, Advokát,
